Zima
Mám rád zimu. Mám na mysli celé roční období, kdy klesá teplota pod bod mrazu, na loukách a v lesích je spousta sněhu, rybníky jsou zamrzlé a dá se na nich bruslit, na kopcích se lyžuje a jen blázni provozují aktivity typicky letní jako je třeba jízda na kánoi. Letos přišla zima asi o chvilku dřív, než všichni čekali. I já, nedbaje zpráv o nesjízdnosti některých komunikací, jsem vyrazil svým vozem značky Renault na severský venkov. Cesta probíhala klidně a bez větších zádrhelů (závada na chladicím zařízení se nekonala) až do České Kamenice. Již v okolí Roudnice bylo vidět, že na severu leží občas trochu sněhu, vypadalo to hezky. Za Kamenicí se vše rázem změnilo, silnice rozbitá (od léta ji ještě nestačili opravit) a mezi Lískou a Křížovým Bukem jsem měl pocit, že jedu v tunelu. Ty listnaté stromy vůbec nic nevydrží, napadne pár centimetrů sněhu a větve se ohýbají skoro až na silnici, občas odněkud spadne sněhová koule a nebo taky celá čepice z vyšších míst na stromě třeba! i s větví. No přibrzdit jsem zvládl hezky, ale zastavit jsem dokázal až po kolizi s větví. Na autě nebyly vidět žádné škody, na dohled žádný zraněný ani mrtvý, tak jsem jel dál, ale něco se mi nezdálo. Bodejď by ne, po autem byla zapasovaná větvička dlouhá asi 4 metry a nešla vytáhnout. Pustila se až když jsem ji trochu povozil. Ačkoli byl zbytek cesty již celkem nudný (nijak mě nerozveselilo ani objékání řetězů těsně před koncem cesty) zřejmě svůj vztah k zimě přehodnotím.